Chráněno: PROČ #vČ? Zastavme tanec svatého Víta a budujme Vitální Česko (1. díl série #3pod)
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:
Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo: Heslo:
Společnost dnes do značné míry připomíná absurdní přetahovanou na laně. Gaussova křivka normální distribuce názorů mizí a nahrazuje ji „účkový“ graf vyostřených extrémů. Jakmile se lidé uměle rozsypou do malých, uzavřených kmenů, je snadné jimi manipulovat. Hrajeme vyčerpávající hru „My vs. Oni“. Kmitáme z jednoho bipolárního extrému do druhého. Co se ale stane, když jedna strana v této přetahované konečně vyhraje a lano prudce povolí? Padnou na tvrdou zem či …
Dlouhou dobu jsme se snažili udržet naši civilizaci v rovnováze pomocí kyvadla. My versus oni. Levá versus pravá. Člověk versus stroj. Bipolární systém ale z podstaty věci potřebuje neustálý konflikt O/1, aby nespadl. Prostě jako pochodující vojáci v synchronním bum-bác ;-). Dnes, na prahu éry OAI (spolupracující Organické a Umělé Inteligence), tento zastaralý dvounohý model kolabuje. Je čas na radikální změnu geometrie a stabilizaci naší civilizace na nejlépe heptapodu …
Zasekává se nám systém. Proč potřebujeme nový Civilizační OS? Každý počítač, chytrý telefon i globální serverová síť a celá datacentra potřebují ke svému fungování operační systém. Bez něj je i ten nejvýkonnější hardware jen hromadou mrtvého křemíku a vzácných prvků. A naprosto stejně funguje i lidská civilizace. Naším (hard)warem jsou města, pole, továrny, organismy a naše fyzická těla. Naším operačním systémem (COS) je dominantní filozofie – soubor neviditelných pravidel, …
Když mě v adolescenci přepadla lenost – což se dělo častěji, než by bylo zdrávo – táta se neusmíval shovívavě proto, aby mě utvrdil v pohodlí. Usmál se proto, aby mi nastavil zrcadlo. „Nebuď lemrouch.“ Jedna věta. Žádná diagnóza. Žádná terapie. Jen tiché: zvedni se a dělej něco se sebou i se světem kolem. Lemrouch není člověk. Lemrouch je alibi. Lemrouch není ten, kdo si potřebuje odpočinout. Lemrouch je ten, …
A proč to začíná každým z nás. 1. Úvod: Proč úpadek byznysu bolí víc než politika V české společnosti se většina pozornosti upíná na politiky – na jejich přešlapy, skandály, rošády a věčné “kauzy týdne”. Jenže jestli je něco opravdu prorostlé naším každodenním životem, pak to není vláda, ale byznys. Práce, smlouvy, služby, vztahy mezi firmami, kultura na pracovišti – to je prostředí, ve kterém žijeme většinu dne. A bohužel …
„Včera jsme otevřeli obálky. Ale dnes se ptám: otevřeli jsme také oči?“ Volební den v Česku připomíná zvláštní karneval. Lidé se seřadí do fronty, vezmou si obálku, vloží do ní papírek a s pocitem, že „vykonali občanskou povinnost“, odcházejí domů k televizi a zase na politiku a natož na tu aktivní na pár let zapomenou. Všichni věří, že právě ten jejich hlas změní svět. Mnozí z nás se těší až …
Všechny politické strany se v kampani tváří, že se mezi sebou řežou hlava nehlava. Reklamní agentury jedou přesčasy, billboardy září, facebookové algoritmy se potí. Ale ve skutečnosti mají skoro všechny partaje dva společné rysy: ⚫ Ani jedna partaj nechce z ČR udělat opravdu funkční decentralizovaný občanský stát s funkčním tržním prostředím a fér pravidly hry a srozumitelným - jasným právem a ⚫ v zásadě chtějí socialisticky řídit všechny a všechno …
Není „nenormální“ jako „nenormální“. Šílenec škodí, blázen baví a podivín posouvá svět kupředu. Před šílenci se musíme bránit, blázny chránit a podivínům naslouchat – i když jim zpočátku nerozumíme. V každé společnosti se objevují lidé, kteří nespadají do běžných rámců. Nejsou „normíky“ – ať už proto, že jejich mysl jde jinými cestami, nebo proto, že se rozhodli ignorovat hranice, které většina respektuje a nechává se jimi svazovat. Takové lidi často …
Normalizační socialismus v ČSSR nezanechal po sobě nejen fronty na banány, šedivé paneláky a zákaz cestovat bez kádrového posudku a povolení. Největším průšvihem byla ztráta důstojnosti a odvahy lidí. Režim naučil celé generace žít ve strachu, intrikovat, udávat a držet se zásady „hlavně nevyčnívat“. Vytvořil prostředí, kde se kariéra dělala podle loajality, ne podle schopností. A tohle dědictví se bohužel přenáší dál i po roce 1989. Tzv. bolševická mentalita je …