A proč to začíná každým z nás.
1. Úvod: Proč úpadek byznysu bolí víc než politika
V české společnosti se většina pozornosti upíná na politiky – na jejich přešlapy, skandály, rošády a věčné “kauzy týdne”. Jenže jestli je něco opravdu prorostlé naším každodenním životem, pak to není vláda, ale byznys. Práce, smlouvy, služby, vztahy mezi firmami, kultura na pracovišti – to je prostředí, ve kterém žijeme většinu dne.
A bohužel se nám tu po generace zakořenil zvláštní typ ekonomického myšlení:
„Urvi, co můžeš. Ošul, kde to jde. Fíčko z každé transakce.“
Tomu říkám fíčková ekonomika. Nejde už o službu zákazníkovi, o kvalitu, o poctivost ani o důvěru. Jde o fíčko – o malou skrytou malou domů, o provizi, o rychlý zisk, o trik.
A co je horší: stalo se to normou.
Ne úchylkou – normou.
2. Máme šanci to změnit?
Někteří tvrdí, že Češi to tak mají „v genech“. Jiní, že je to „po komunistech“. A další, že jsme „malý národ v permanentním přežívání“.
Já si to nemyslím.
A nechci tomu věřit.
Co ale vidím, je něco jiného: nedostatek hodnotových vzorů.
Místo inspirace vidíme spíš odměňování vyčůranosti. Místo respektu se cení schopnost „vyjebat s druhými“. Místo partnerství máme mentalitu „kdo z koho“. Místo pokorným tleskáme arogantním. Podléháme sebestředným psychopatickým narcisům…
A přesto – existují lidé, firmy a týmy, které dokazují, že poctivost, integrita a radost nejsou slabostí. Jsou konkurenční výhodou.
Jen musí být vidět. A musí být slyšet.
A tady přichází jedna inspirace, kterou si můžeme vzít jako kompas.
3. Co nás může naučit bušidó?
Bušidó – „Cesta válečníka“ – není romantická pohádka o samurajích. Je to soubor praktických hodnot, které držely společnost pohromadě v časech chaosu, války a nejistoty. V mnohém podobných té naší současnosti.
Bušidó má různé verze, ale nejčastěji obsahuje sedm klíčových ctností:
1) Gi – Spravedlnost a čestnost
Schopnost jednat správně i tam, kde není dohled.
U nás dnes v praxi: nefakturuji věci, které jsem neudělal. Nepřikrášluji. Nechytám klienta na háčky. Nelžu a nemanipuluji.
2) Yū – Odvaha
Ne statečnost hulváta, ale ochota udělat těžké věci: říct pravdu, zastavit podvod, postavit se nespravedlnosti v týmu.
3) Jin – Soucit a lidskost
Byznys není válka všichni proti všem. Je to spolupráce lidí, kteří mají své životy, limity a příběhy.
4) Rei – Úcta
Respekt není slabost. Je to způsob, jak se dá dlouhodobě fungovat.
Úcta ke klientovi. K partnerovi. K sobě.
5) Makoto – Upřímnost a transparentnost
Ne „marketing“.
Ne „polopravdy“.
Ale čistá komunikace.
Pravda.
6) Meiyo – Čest
Cítit odpovědnost za vlastní jméno.
To, co po mně zbude, není majetek – ale reputace.
7) Chūgi – Loajalita
Ne slepá poslušnost.
Ale věrnost hodnotám, týmu, poslání.
4. Proč bušidó fungovalo – a proč funguje i dnes
Bušidó nebylo moralizování. Byl to praktický návod na přežití.
Když nežiješ čestně, nikdo ti nebude věřit.
Když ti nikdo nebude věřit, nikdo s tebou nepůjde do boje.
A když nikdo nepůjde do boje – skončíš mrtvý.
Dnes je to stejné, jen metaforicky.
Bez integritních lidí firma nepřežije krizi, nevytvoří kulturu, nezíská důvěru klientů, nepřitáhne talenty.
Trh stále více rozlišuje mezi:
- rychlými hráči, co si hrabou na sebe
- a těmi, kdo budují něco, co má trvání a prospěch pro nejen zákazníka, ale i společnost a místo kde žijem. Přístup, který pečuje o lokální hodnoty a to jak z pohledu chování mezi lidmi, tak zdrojů Planety.
A právě ti druzí budou dlouhodobě vítězit. Jen potřebují, abychom my sami nerezignovali na hodnoty, obrátili se zády k prvním a nebyli málomocnými, co natřeseně čekají, až od silnějších shůry něco ukápne od řiti.
5. A teď ta nepříjemná část: Restart nezačne u „těch nahoře“
Neřekne to prezident.
Neudělá to vláda.
Nevynutí to zákon.
…ani váš boss.
Restart hodnotového Česka začne jen tam, kde má začít: u každého z nás.
U mne
U Tebe
U rodin.
U firem.
U manažerů.
U podnikatelů.
U lidí, kteří nejsou ochotni žít ve fíčkové ekonomice, protože ví, že to není důstojné.
Bušidó nikdy nelákalo masy.
Není to lifestyle.
Je to závazek.
Ale právě proto má sílu a moc změnit svět k lepšímu a návrat k filosofii, která si váží hodnoty ve všech významech tohoto slova. Posunout se od konzumentů, IDček s ukradenou pozorností zpět k moudré lidskosti propojené s přírodou.
6. Co můžeme dělat prakticky?
7 jednoduchých moderních „bušidó závazků“
Tady je česká, moderní verze – žádná romantika, jen použitelné principy:
1) Nedělej věci, za které by ses styděl před svými dětmi či blízkými.
To je nejjednodušší definice čestnosti.
2) Když něco nevíš – řekni to.
Upřímnost šetří peníze i reputaci.
3) Neslibuj, co nemůžeš splnit.
Důvěra je měna, která se těžko vydělává a rychle utrácí.
4) Když vidíš svinstvo – ozvi se a zastav ho – změň to a nebuď pasivní či jen dokonce lhostejný.
Mlčení udržuje zdegenerovaný byznys i společnost v chodu.
5) Podporuj a oceňuj lidi, kteří hrají férově.
Penězi. Prací. Doporučením. Úctou. Poděkováním. Podporou. Přej úspěch.
6) Buduj kulturu, kde úcta, citlivost a empatie není slabostí.
Týmy, komunity a společnosti založené na respektu jsou produktivní a loajální a není jim lhostejné místo, kde spolu žijeme a jak se chováme mezi sebou i k ekosystémům co obýváme.
7) Žij s radostí – ne s cynismem.
Arogance ubijí důstojnost.
Cynismus je rakovina hodnot.
Právo silnějšího je cestou k úpadku a degeneraci.
Radost je vnitřním motorem a motivací jít dál a lépe.
Slušnost je energií pro hodnotový život. Bez slušnosti tedy není…
Smysl pak dává životu přímo nebeské grády 😉
Bez sebeúcty pak přestáváš být člověkem.
7. Hodnotové Česko – existovalo někdy?
Možná ne.
Možná ano.
A možná je ta otázka úplně špatně.
Lepší otázka zní: „Můžeme ho vytvořit teď?“
A odpověď je jednoduchá: Ano. Pokud chceme. Pokud začneme sami u sebe.
Hodnoty nevznikají z historie, ale z rozhodnutí v životě každého z nás. A ta mohou padnout dnes, zítra – a pak znovu a znovu. Není to dědičný balík. Je to každodenní volba. Začíná to tím, že se neřídím „Když on mohl, tak já taky.“ či „Jemu to prošlo, tak proč né mě?“. Naopak je třeba každý den nasvěcovat nečestné jednání všech, včetně sebe sama.
A k té volbě máme krásné české motto, které může klidně aspirovat na moderní bušidó:
„Čestně a s radostí!“
To je kompas, který nepotřebuje žádného samuraje.
To je kompas, který máme doma.
To je směr k radosti ze života z toho, co je podstatné a ne feťácké.
Stačí se podle něj začít řídit.
8. Výzva: Co pro to můžeme udělat právě teď?
Nemusíme změnit celý stát.
Nemusíme přepisovat zákony.
Stačí, když začne každý z nás tam, kde opravdu vládne:
ve svém světě, ve své firmě, ve svém týmu, ve své rodině.
Hodnotové Česko není institucionální projekt.
Není to program vlády.
Není to příručka do schránky.
Je to řetěz malých čestných rozhodnutí, která se postupně propojí.
A proto mám pro čtenáře tuto jednoduchou, lidskou a realistickou otázku:
Co je aspoň jedno čestné rozhodnutí, které můžeš udělat ještě dnes?
Zavolat klientovi a říct pravdu?
Opravit chybu na faktuře?
Zastat se někoho slabšího?
Otevřeně říct, že něco není v pořádku?
Nastavit férovější pravidla ve firmě?
Přiznat se a omluvit se?
Kompenzovat škodu?
Omluvit se blízké osobě?
Nebo prostě jen žít dnešek bez cynismu a bez malého podvodu?
Tahle malá volba neudělá revoluci.
Ale udělá začátek.
Protože každá změna kultury — vždy, naprosto vždy — začíná jedním člověkem, který řekne:
„Já to budu dělat jinak. Čestně a s radostí!“
A tím zhasíná starý svět a rozsvěcuje se nový.
9. Závěr: Čestně a s radostí
Bušidó nás učí disciplíně, odvaze a cti.
Česko potřebuje tuto kombinaci víc než kdy dřív.
Ale nemusíme být válečníci.
Nemusíme mít meč.
Stačí nám páteř a radost.
A když tyhle dvě věci spojíme, vzniká životní filozofie, která může inspirovat děti, partnery i kolegy — a která v tichosti opravuje svět kolem nás.
Protože svět se nemění od lidstva.
Mění se od jednotlivce.
A pokud má mít naše země budoucnost, která stojí za to, může stát na jednoduché věci, kterou máme v rodině už dávno:
„Čestně a s radostí.“
Pojďme to žít.
A pak uvidíme, jak rychle se kvůli tomu bude měnit svět.
Stačí zašít i jen lépe komunikovat, a jak já vštěpuji nejem dětem posunout se na vyšší úroveň komunikace. Začíná to od:
- Prosím
- Děkuji
- Promiň
- Oceňuji
I málo dospěláků zvládne některou z vyšších nezjěn první úrovni. O tupcích co nezvládají ani první a chtějí nám dělat ministry ani nemluvě 😉
Co uděláte pro hodnotové Česko právě vy?
Jaké aspoň jedno čestné rozhodnutí můžete udělat ještě dnes?Jaký bude
