Někdy mám pocit, že idiocie je nakažlivější než chřipka. Že vzdělaní lidé věří tomu, co by donedávna neprošlo ani u páťáka. A že rozklad důvěry ve stát, vědu a systém už není vedlejší efekt, ale záměrná strategie. Vítejte ve světě #idiokracie.

1. Psychologie dezinformací
Lži se šíří rychleji než fakta. Emoce vítězí nad rozumem. Strach, vztek a jednoduchá vysvětlení jsou jako crack pro mozek. A „alternativní pravdy“ se servírují na stříbrném podnose.

2. „Vzdělaní“ lidé v zajetí bludů
To nejděsivější? Nejsou to jen lidé bez přístupu ke vzdělání, kdo věří, že Země je placatá, očkování je satanův plán nebo že Západ chce zničit tradiční rodinu. Jsou to i akademici, lékaři, manažeři. Chytré mozky – s virusem nelogična.

3. PsyOps v praxi
Cílené matení, propagace konspiračních narativů, podrývání důvěry v instituce a média. To není vedlejší škoda. To je nástroj. A my jsme cílová skupina.

4. Orwell? Huxley? Ne – Idiocracy.
Orwell varoval před totalitou, Huxley před opojením hloupostí. Dnes čelíme obojímu. A nejvíc mě děsí, že to v mnoha lidech nevyvolává odpor, ale lajky.

5. Obhajoba vědeckého skepticismu
Nejde o víru ve „vědu“. Jde o ochotu pochybovat. Přemýšlet. Ptát se, zpochybňovat, ověřovat. Vědecký skepticismus není elitarismus – je to poslední hráz před úplným zblbnutím společnosti.

Pokud ztratíme schopnost rozlišovat realitu od bludu, pravdu od propagandy, fakta od memů, nepadne demokracie pod útokem zvenčí. Zhroutí se zevnitř – pod tíhou vlastní hlouposti.

!Výzva:

Braňme prosím kritické myšlení. Sdílejme zdroje, ne dojmy. Ptejme se víc. Smějme se absurditám, ale nezvykejme si na ně. Protože #idiokracie není budoucnost. Je to noční můra přítomnosti